Znojemská vinařská podoblast

Je tvořena částmi okresů Znojmo a Brno-venkov a územím obce Kojetice v okrese Třebíč. Obsahuje 90 vinařských obcí, jejichž katastrální území má celkem 112 113 hektarů. Vlastní plocha vinic činí asi 3 346 hektarů.

Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského, Veltlínského zeleného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky.

Nejzápadnější z moravských vinařských podoblastí se rozprostírá mezi městy Znojmo a Ivančice, podél jihovýchodní hranice Českomoravské vrchoviny. Nachází se v okolí úrodného Dyjsko-svrateckého úvalu tvořeného především mořskými a sladkovodními usazeninami a sprašemi. V podloží severozápadní části podoblasti se skrývá geologicky starší Český masiv. Klimatický vliv Českomoravské vrchoviny způsobuje pomalejší zrání hroznů, a tím vyšší koncentraci aromatických látek v bobulích.

Páteří vinařské podoblasti znojemské je řeka Dyje, o kterou se dělí s rakouskou vinařskou oblastí Weinviertel. Z Vysočiny vtéká do podoblasti Jevišovka, která se těsně za hranicemi podoblasti spojuje s Dyjí, a také řeka Jihlava protékající Ivančicemi a Dolními Kounicemi. Na samém jihu podoblasti, u zaniklé obce Ječmeniště, se nachází romantická zřícenina Lampelberg s výhledem do širokého okolí, která je obklopena rozsáhlými malebnými vinicemi. Nedaleko obce Hnanice, v srdci národního parku Podyjí v nadmořské výšce 300 metrů leží perla znojemských vinic Šobes. Ve skalách nad vinicí jsou dodnes patrné vyježděné koleje, snad od těžkých povozů, které sjížděly k dyjskému brodu.

Později vzniklo na rušné obchodní stezce město Znojmo, které dalo jméno dnešní vinařské podoblasti. Již král Jan Lucemburský v roce 1326 městu udělil právo obchodovat s vínem. Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem a dokládá to spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnanice se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice Velký areál vinic v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné pole a Weinperky.

Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín, kde se kromě Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.

Bílé víno

Červené víno

Naturální víno

Šumivé víno

Zahraniční vína

Česká a moravská vína

Znojemská vinařská podoblast

Zahraniční vína

Česká a moravská vína