Slovácká vinařská podoblast

Je tvořena částmi okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kroměříž. Zahrnuje 117 vinařských obcí.

Vinařská podoblast slovácká je nejrozsáhlejší a také nejpestřejší z našich vinařských podoblastí, zahrnuje nejvýchodnější a nejsevernější území jižní Moravy a díky tomu má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu u Břeclavi se dotýká hranic s Rakouskem i Slovenskem. Vinohrady jsou vysázeny jak v údolí řeky Moravy, tak i ve velmi členité a skoro zapomenuté kopcovité krajině Bílých Karpat, ale také na jižních svazích Chřibů a Ždánického lesa. Vůbec nejsevernější moravské vinice, pak najdete v okolí Uherského Hradiště, které také do této oblasti patří. Svébytný charakter severovýchodní části ovlivňují právě Bílé Karpaty, díky nimž zde panují vyrazně odlišné půdní a mikroklimatické podmínky, než jaké běžně najdeme na jižní Moravě. Zatímco místní půdy, jejichž podloží tvoří vápencové usazeniny, vrstvy pískovců a jílovců, jsou těžší, na teplejším jihu v údolí řek Moravy a Kyjovky převládají půdy lehčí. Stejně pestrá, jako jsou přírodní a geologické podmínky této podoblasti, je i nabídka odrůd, které se zde pěstují a v konečném důsledku samozřejmě i slováckých vín. Daří se tu Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému i šedému, Mülleru Thurgau a Muškátu moravskému. Právě tato dnes známá a populární odrůda ze Slovácké vinařské podoblasti pochází. Byla totiž vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Ještě jedna dnes již dobře známá typická moravská odrůda ze Slovácka pochází. Je to Cabernet Moravia, který byl vyšlechtěn v obci Moravská Nová Ves panem Lubomírem Glosem. Z dalších modrých odrůd se ve Slovácké podoblasti pěstuje zejména Frankovka a Zweigeltrebe.

Jižní část této podoblasti patří k historicky nejzajímavější a začala se psát v době, kdy římské legie budovaly své posádky v Panonii. Byly zde nalezeny nejstarší stopy křesťanství na Moravě, spojené s Velkomoravskou říší. Ještě dnes můžeme obdivovat pozůstatky nejstarších křesťanských kostelů v Mikulčicích, v okolí Uherského Hradiště a v Modré u Velehradu, kde bylo neodmyslitelnou součástí náboženských obřadů právě víno. Historické zmínky o vinařství v této podoblasti najdeme i v mnoha středověkých listinách. Například v dokladech kláštera na Hradisku u Olomouce se v části o dodavatelích vína právě píše i o vinařích z Bzence. A kvalita bzeneckého vína neunikla ani papežům. Historicky doloženou zmínku o zdejším víně lze najít třeba v listině papeže Řehoře IX. z roku 1231. Již na přelomu 13. a 14. století se například víno z Blatnice pilo i v Praze. A v 17. století zde vlastnil vinici Jan Amos Komenský. Vinohradnictví a vinařství se přirozeně věnovala také šlechta. Mezi nejznámější patří pánové ze Žerotína a na Hodonínsku pánové z Lipé.

Současnost vinařství na Slovácku je ve znamení jak několika významných a úspěšných větších vinařství, tak především stovek malých soukromých vinařství tradičních sklípků. Pravděpodobně nikde jinde nenarazíte na tak úzké spojení vinařských tradic s lidovou tvořivostí a folklorem. Z hlediska vinařské turistiky je to oblast krásná a romantická, ale i trochu neprobádaná. Nenabízí okázalou historickou krásu měst, ale významná vinařská centra jako Uherské Hradiště, Bzenec se zdejším zámkem a tradicí Bzenecké lipky, Kyjov či Břeclav, největší město Slovácka, malebné tradiční Podluží s údolím řeky Moravy a hlavně celou řadu menších městeček a vinařských obcí. Mezi ně patří Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí, Mařatice, historická Strážnice, Čejč, Dubňany, Archlebov, Žarošice či Blatnice pod Svatým Antonínkem, kde vzniklo známkové víno Blatnický roháč spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené. Nejznámější a naší vůbec první vesnickou památkovou rezervací je sklepní areál Plže u Petrova. V nedaleké Strážnici a Vlčnově, proslulém svou Jízdou králů, najdeme skanzeny vinařských staveb.

Bílé víno

Červené víno

Naturální víno

Šumivé víno

Zahraniční vína

Česká a moravská vína

Slovácká vinařská podoblast

Zahraniční vína

Česká a moravská vína