JIL

Touha a nepoddajnost. Naděje. Splynutí duší.
Frankovka je něco, co pro Milana není lehké. Ani produkovat, ani o tom mluvit. Vychází z jeho nitra,
mluví tiše, zvažuje každé slovo. Vidí v ní naději a přitom ví, že nedělá jeho život snadným.
Frankovka ho učí hledat a spolíhat se sám na sebe. Dokáže zastavit čas. Je jako ten nejjemnější
parfém: umí rozněžnit, ale přitom stále utíká, musí se soustředit, abys ho postřehl. Láska na
druhý pohled, kroužíte kolem sebe a nevíte, jestli jste si souzení. I proto jich zatím vypustili
ven tak málo — až teď. Ze skvělé harmonické vinice, kterou dlouhodobě sledoval, až se mu ji
podařilo koupit. Víno na začátku cesty. Těší se, co mu tato cesta přinese.